České
texty na téma nového paradigmatu v evoluční biologii a paleontologii
Jako
theista, jako pluralista přijímám také existenci duše a její nesmrtnost, jsem
si jist duší a dušemi; ale rozumově to dokázat argumenty, které by každého
umlčely – to nedovedu…
Nedovedu
si představit, že by taková krásná a jemná věc, jako je myšlení, poznávání,
zbožnost, mravní úsilí, vnímání krásy, celá kultura, že by se to mohlo ztratit,
že by to mohlo nebýt k ničemu. Fyzikové říkají – energie se nemůže
ztratit; a což tato energie v nás? Duše hýbá hmotou, rozum dává hmotě
tvar, určuje účel a poznává celý ten svět: což může ta hmota trvat – a duše ne?
Bylo by to divné.
Nesmrtnost
se prožívá už teď, v tomto životě; nemáme zkušeností o životě po smrti, ale máme, můžeme mít
zkušenost už teď, že život opravdový a plně lidský žijeme jen sub specie aeterni.
TGM
Ano, já jsem i dnes platonikem;
to bych vám mohl ukázat na svém poměru k vývojovým
teoriím. Nebojte se, já se nepustím do špekulací o darwinismu, novodarwinismu,
lamarckismu, vitalismu a tak. Platónovy ideje přijímám v této formě: věřím v
ideu života. Ideou života rozumím, že život, jediný život je ztělesněn v
množství forem; každý živočich je, jakožto živočich, těm ostatním v něčem
podobný, v něčem nepodobný, právě proto, že je živý jako oni. Podle podobnosti
mohu z toho celého množství živočichů sestavit stupnici od
nejjednoduššího až k člověku; takové ustupnění, takovou hierarchii provádíme ve
všech oborech, když srovnáváme, pořádáme, hodnotíme. Ptáte-li
se, jak ty různé formy a druhy vznikly, odpovídám, že nevím; ale odmítám
Darwinovu mechanickou nahodilost, odmítám jeho selekční princip boje o život.
Při vší své anglické empiričnosti má Darwin fantastickou metodu právě v tom, že
z metodické stupnice podle podoby učinil stupnici vývojovou, descendenční.
Proti Darwinovi přece přírodovědci postavili Lamarcka; neolamarckismem učiněn
ústupek darwinismu, neodarwinismem se dělají ústupky lamarckismu v rozličných
formách. Konečně se ozývají vitalisté, také rozmanitých škol. Jako laik si z
toho vybírám to poučení, že o skutečném vzniku druhů, respektive druhů nových,
vědecky ještě nic nevíme. Po mém rozumu je darwinismus jedna z forem
historicismu a relativismu, proti kterému jsem vždycky hájil realismus.
Nevěřím, že se, jak to chce Haeckel, množství živočichů vyvinulo z několika
pradruhů nebo dokonce z pradruhu jednoho, a nevěřím, jak pravím, v rozdruhování
nahodilé a mechanické. Držím se hypotézy tvořitelské; s tvůrcem dostávají ideje
jistou podstatu metafyzickou, totiž že jsou a byly ideami tvořitelovými. Jak
vidíte, bez trochy metafyziky se neobejdeme; ale doufám, že jsem nepřekročil
rezervu, kterou si v těchto věcech ukládám.
TGM –
Karel
Čapek: Hovory s
T. G. Masarykem
Pro mě je náboženství uvědomělý vztah k
Bohu. Mravnost je poměr
člověka k člověku, může jestvovat i bez náboženství. Máte
příklad Stuarta Milla. Říkává se, že náboženství je názor na svět. Já to doplňuji: názor na
svět a na život. Já věřím, že je Bůhnejen stvořitel, ale i říditel, který do
všeho zasahuje…
TGM –
Anna
Gašparíková-Horáková: U Masarykovcov:
spomienky osobnej archivárky T. G. Masaryka
Úvodní kresba pochází z počátku
druhé poloviny minulého století a zobrazuje tři velikány přírodních věd,
jejichž jména se na dobu celého jednoho století ocitla neprávem ve stínu
glorifikovaného tvůrce teorie přírodního výběru. Vlevo: Georges Cuvier
(1769-1832), vpravo: Lorenz Oken (1779-1851), uprostřed Richard Owen
(1804-1892). Obrázek, převzatý z díla posledně jmenovaného (R. OWEN: "The
Principal Forms of the Skeleton and the Teeth", London 1856), zároveň
symbolizuje Owenovo sjednocení funkční, "teleologické" morfologie (G.
Cuvier) s idealistickou, "transcendentální" anatomií (J. W. Goethe,
L. Oken či É. Geoffroy Saint-Hilaire), aneb tzv. syntézu funkcionalismu a
transcendentalismu ve vertebrátní paleontologii. Bohužel, o tři roky později
vychází Darwinova kniha "On the Origin of Species", která
později učiní z morfologie jedno z nejzaostalejších odvětví biologie (a
paleontologie) vůbec. I když se Owen nejvíce zasloužil o založení samostatného
přírodovědeckého muzea v Londýně - British Museum (Natural History),
díky jeho konfliktu s Darwinem a Huxleym se o tomto významném vědci hovořilo
jen málo a většinou jen kriticky. Výmluvně o tom svědčí i sochy v britském
muzeu. Zatímco Owenova je z načerněného bronzu, Darwinova a Huxleyho jsou
zhotoveny ze sněhobílého mramoru a tyto dvě také dlouho stály bezprostředně u
hlavního vchodu (dnes jsou z praktických důvodů odsunuty, aby pod Owenovým
schodištěm upozorňovaly na snack bar).
Václav Petr - kompletní bibliografie
Rudolf Prokop - kompletní bibliografie
Petr, V. (1992): "Nižší" nebo
"vyšší"? – Vesmír, 71(11): 638-643.
Praha. celý
článek
Petr, V. (1996): Kritický úvod do teorie přírodního výběru, 178 pp.,
VŠ skripta. Nakladatelstvi PERES. Praha. celá skripta
Kácha, P. - Petr, V. (1997):
Kamufláž a mimikry u barrandienských trilobitů? - Český
kras, 23: 51-54. Beroun. celý článek
Petr, V. (1997): Jak druhy
vymírají. - Český kras, 23: 54-57. Beroun. celý článek
Petr, V. - Drábková, I. (1997):
Pani Soňa Výšková a jejích nedožitých 84 let. Praha. nekrolog
Petr, V. (2006): Dračí
společnost jako parodie na darwinovské zákonitosti
přírodního výběru. celý
článek
Petr, V. (2007): Evoluční
teorie: česko-anglický a
anglicko-český výkladový slovník, Triton. Praha.
úvod
Petr, V. (2009): Význam času v
buddhismu. (doslov ke knize Každý okamžik
je vesmír). celý
článek
Petr, V. (2012): Důkaz Boží
existence na základě úvahy George Crabtreeho (doslov ke knize 36 důkazů Boží existence) celý článek
Petr, V. (2015): Doslov
k českému vydání knihy Lindy Benderové Moudrost
zvířat. celý článek
Petr, V. (2016): Doslov
k českému vydání knihy Joela Dimsdalea Anatomie
zla. celý článek
Výběr
zajímavostí a postřehů z jedinečné Angelologie Emila Páleše viz zde