Paní Soňa Výšková a jejích nedožitých 84 let
Dne 28. 4. 1996, ve věku nedožitých 84 let (nar. 2. 12. 1912), nás opustila dlouholetá pracovnice geologické sekce přírodovědecké fakulty UK, paní Soňa Výšková. Na fakultu nastoupila sice až ve svých 55 letech, ale věnovala jí nezištně svých dalších 25 let života, v pozdějších letech pak často i bez jistot finančních, poslední rok dobrovolně zdarma. Kdo ji znal, ví velmi dobře, že slovo "nezištný" se k ní hodilo mnohem víc nez ke komukoliv jinému. Pro knihovny mineralogie a petrologie i pro časopis Acta Universitatis Carolinae - Geologica udělala maximum. Rovněž nepřehledná řada pedagogů a vědeckých pracovníků, včetně mnoha mimofakultních, jí dluží za podstatnou část svých vlastních odborných úspěchů takřka nekonečný dík.
Měli jsme neobyčejné štestí, i kdyz jen jako příslušníci té mladší generace, seznámit se s paní Soňou Výškovou trochu blíže a sdílet s ní některá její soukromá tajemství. Proto také víme, že by právě v této chvíli byla nejraději, kdybychom o ní samotné nepsali vůbec nic a zmínili se jen pár slovy o jejích rodičích, jejichž památku si velmi přála připomenout, ale nedožila se toho. Vzpomínku na rodiče se jí nepodařilo prosadit ani v denním tisku, ani v časopisech (nehrála zde roli jen smůla a zmatek v redakcích, ale i tehdejší politicky nevhodná doba pro připomínání německé okupace).
Otec zesnulé, JUDr. Jan V. Keller, nar. 21. 4. 1884, starosta České obce sokolské byl za Protektorátu, dne 21. 4. 1943, zatčen spolu s matkou. Na základě výpovědi zrádce byl odsouzen k trestu smrti dne 10. 9. 1943. Matka, Zdeňka Kellerová, byla odsouzena k trestu odnětí svobody a vrátila se domů z vězení v Charlotenburgu s podlomeným zdravím. Otec, žalářovaný po rozsudku v Brandenburku v Německu, byl nejen fašisty odsouzen k trestu smrti, ale, ač těžce nemocen, byl mučen tím, ze byl uzavřen do samostatné cely a celou dobu před popravou měl k noze privázanou ocelovou kouli na řetězu. Poprava byla schválně oddalována. Zemřel těsně před poslední ohlášenou popravou, dne 20. 2. 1944. S příchodem komunistického režimu přišla rodina definitivně o majetek a pražská ulice, která nesla jméno otce, byla přejmenována na Kmochovu - asi proto, že otec byl původně členem správní rady živnostenské banky a Občanské záložny na Smíchově, a tedy představitelem buržoazie. Kellerova ulice již tedy bohužel neexistuje. Co dodat?
Ješte ve svých 80 letech byla paní Soňa Výšková tou nejaktivnější,
nejschopnější, nejtrpelivější, nejlaskavější a nejochotnější knihovnicí,
jakou kdy geologická sekce měla. Mnoha lidem poskytovala navíc velikou
oporu duševní. Kdo znal její přátelskou povahu, ví, že to není pouhá fráze.
Sama však byla nesmírně skromná a nebyla nikdy příliš ráda, když se o ní
hovořilo (či dokonce, když se měly oslavovat její narozeniny!). Na druhé
však nezapomínala a její obliba byla proto skutečná, všeobecná a nepředstíraná.
To je právě to, co lze pravdivě prohlásit jen o lidech naprosto výjimečných.
A takovým vzácným člověkem byla. Za všechny přátele a známé se v hlubokém
zármutku loučí
 |
(tento nekrolog byl původně přijat do tisku pro
Bulletin České geologické společnosti,
ale časopis byl nakonec zrušen pro nedostatek financí)
|
 |
|
|
|
|
|